Proč jsem přecitlivělá – a
proč je to pochopitelné
Možná máš pocit, že tě všechno zasahuje víc než dřív.
Slova. Pohledy. Situace, které jsi kdysi přešla bez větší reakce.
Teď se dotýkají hlouběji.
A někdy bolí víc, než bys čekala.
Možná tě při tom napadá:
„Co se to se mnou děje?“
„Proč už nejsem tak odolná?“
„Zhoršuju se?“
Tenhle text není o tom, jak se uklidnit nebo „to zvládnout“.
Je o porozumění tomu, proč se to děje – a proč to dává smysl.
Přecitlivělost jako signál, ne problém
Slovo "přecitlivělá" často zní jako výtka.
Jako by označovalo něco navíc. Něco, co by tam nemělo být.
Jenže v mnoha případech nejde o příliš.
Jde o změnu nastavení.
Tělo i psychika jsou méně ochotné tlumit signály.
Reakce přicházejí dřív, jasněji, někdy bez filtru.
Ne proto, že by ses rozpadala.
Ale proto, že ochranné vrstvy, které tě dřív chránily, se tenčí.
A to je přirozené.
Emoce, které se už nenechají umlčet
V různých obdobích života jsme se naučily:
emoce odkládatvydržetfungovat navzdory sobě
Mnoha ženám to dlouho fungovalo.
Ne proto, že by emoce zmizely, ale protože se naučily být potichu.
V období hormonálních a vnitřních změn ale:potlačení přestává být udržitelnétělo zvyšuje hlasemoce se hlásí o prostor
To není selhání sebekontroly.
To je volání po slyšení.
Vnitřní tlak, který vzniká mezi „měla bych“ a „už nemůžu“
Jedním z nejtěžších pocitů bývá vnitřní rozpor:část tebe chce fungovat jako dřívčást tebe už to nedokáže
Tenhle rozpor vytváří tlak.
Ne zvenčí – ale uvnitř.
Tlak:být klidnábýt rozumnánebýt „na obtíž“neztrácet kontrolu
A čím víc se snažíš ten tlak vydržet, tím citlivější se můžeš cítit.
Ne proto, že bys byla slabší.
Ale proto, že už neseš víc, než je únosné.
Přecitlivělost jako fáze přechodu
Každý přechod má své znaky.
U těla to často bývá únava.
U psychiky citlivost.
Přecitlivělost v tomto období může znamenat:změnu hormonální rovnováhyvětší propojení s tělemmenší toleranci k tomu, co není v souladu
Jako by se vnitřní kompas zpřesňoval.
A všechno, co je mimo směr, začne bolet víc.
To není porucha systému.
To je jeho přenastavení.
Nezhoršuješ se. Měníš se.
Možná už nejsi tak odolná vůči přetížení.
Možná už nepřejdeš věci mávnutím ruky.
Možná už nedokážeš být všude stejná.
Ale to neznamená, že bys ztratila sílu.
Znamená to, že se tvá síla přesouvá jinam.
Od vydržení k vnímání.
Od přizpůsobování k pravdivosti.
Od kontroly k citlivému rozlišování.
Když citlivost ukazuje hranice
To, co dnes bolí, možná bolelo i dřív.
Jen to nebylo slyšet.
Citlivost často ukazuje:kde přestáváš být v souladu se seboukde už tlak není udržitelnýkde je potřeba změna vztahu, tempa nebo očekávání
Ne jako úkol.
Jako informaci.
Nemusíš to teď hned chápat ani řešit
Nemusíš dnes vědět:co přesně změnitjak dlouho to potrvákam to celé povede
Stačí vědět, že nejsi pokažená verze sebe.
Jsi ve fázi, kdy staré způsoby přestávají fungovat – a nové se teprve tvoří.
A v takových chvílích je citlivost přirozená.
Prostor, kde se nemusíš krotit
„Ve svém středu“ není místem, kde by ses měla uklidnit za každou cenu.
Je místem, kde:emoce nejsou slabostcitlivost není chybazměna není hrozba
Je místem, kde můžeš být přesně tak citlivá, jak právě jsi.
Možná se nezhoršuješ.
Možná se jen učíš být k sobě blíž – bez otupení, bez přetvářky.