Když nemám energii
Nemusíš jet naplno, abys byla v pořádku
Jsou dny, kdy tělo prostě nechce.
Ne proto, že by bylo líné.
Ale proto, že je unavené, přetížené… nebo prochází změnou.
Možná máš pocit, že bys „měla něco dělat“ – cvičit, hýbat se, jít ven.
Ale současně víš, že na klasický pohyb nemáš sílu.
A to je v pořádku.
Tato stránka je tu pro chvíle, kdy energie chybí –
ale ty se přesto chceš o sebe jemně postarat, ne se přemáhat.
Únava není selhání
Nízká energie není slabost.
Často je to signál.
V období perimenopauzy, menopauzy, dlouhodobého stresu nebo emoční zátěže tělo:
šetří zdrojezpomalujevolá po jemnosti, ne po výkonu
To, že dnes necvičíš „naplno“, neznamená, že o sebe nedbáš.
Možná právě naopak – nasloucháš.
Když nemám energii, pohyb může vypadat jinak
Pohyb nemusí znamenat náročné cvičení.
Někdy stačí:změnit polohupomalu se protáhnoutvědomě se nadechnoutrozhýbat tělo v sedě nebo vleže
I malý pohyb může pomoci rozproudit krev, uvolnit napětí a jemně tělo probudit –
bez tlaku, bez plánu, bez cíle.
Dech jako první krok
Když není energie, dech je často to jediné, co máme stále k dispozici.
Nechci po tobě techniky.
Jen všímavost.
Jak se dnes dýchá?Je dech spíš krátký, nebo hluboký?Co se stane, když si dovolíš vydechnout o trochu pomaleji?
Někdy stačí pár klidných nádechů, aby se tělo cítilo o kousek bezpečněji.
Jemná otázka místo tlaku
Místo:
„Co bych měla dělat?“
Zkus:
„Co by mému tělu dnes ulevilo alespoň o 5 %?“
Možná to bude:zůstat ještě chvíli v klidunatáhnout pažeotevřít oknolehnout si na zemnebo vůbec nic
I „nic“ může být odpověď.
Tady nejsi sama
Tato sekce nevznikla proto, aby tě posouvala k lepším výkonům.
Vznikla proto, aby ti připomněla, že:
nemusíš být stále silnánemusíš jet naplnonemusíš si zasloužit odpočinek
Stačí být.