Když nemám energii cvičit – a přesto potřebuju pohyb
Jsou dny, kdy víš, že by ti pohyb udělal dobře.
A zároveň víš, že nemáš sílu cvičit.
Ne proto, že bys byla líná.
Ale proto, že tělo nemá kapacitu na výkon.
A právě tady vzniká vnitřní konflikt:
„Měla bych se hýbat…
ale nemám na to.“
Tenhle text není o tom, jak se přemluvit.
Je o tom, jak změnit pohled na pohyb, když energie není.
Mýtus, že pohyb musí bolet, aby měl smysl
Mnoho žen vyrostlo s představou, že:
cvičení je výkonpocení je důkazúnava je známka „dobré práce“
Tenhle přístup možná někdy fungoval.
Ale v období, kdy se tělo přelaďuje, může být spíš přítěží než podporou.
Tělo v hormonálních změnách:reaguje citlivějiregeneruje pomalejivíc komunikuje přes únavu
To neznamená, že pohyb není potřeba.
Znamená to, že se mění jeho podoba.
Když výkon bere víc, než dává
Možná ses někdy přinutila cvičit „navzdory únavě“.
A místo úlevy přišlo:ještě větší vyčerpánípodrážděnípocit selhání, protože „to stejně nepomohlo“
Tohle není slabost.
Je to informace.
Tělo v těchto chvílích neříká:
„Přestaň se hýbat.“
Říká:
„Zpomal. Poslouchej jinak.“
Jemný pohyb není méněcenný pohyb
Jemný pohyb často nemá:jasný začátek a konecměřitelný výkonviditelný výsledek
A právě proto bývá podceňovaný.
Přitom může znamenat:uvolnění napětínávrat do tělapocit, že nejsi „odpojená“
Jemný pohyb není alternativa pro slabé dny.
Je to plnohodnotná forma kontaktu se sebou.
Někdy je to pár kroků.
Někdy protažení.
Někdy jen změna polohy.
A někdy je to nicnedělání s vědomím těla.
Pohyb jako způsob naslouchání, ne povinnost
V době, kdy energie kolísá, se pohyb může stát:otázkou místo úkoluprostorem místo programureakcí místo plánu
Ne „co bych měla cvičit“, ale:
„Co by teď tělu udělalo dobře?“
Odpověď se může měnit každý den.
A to je v pořádku.
Dech jako první místo návratu
Když tělo nemá sílu na pohyb, dech ji často má.
Dech nevyžaduje:výkontechnikučasový plán
Je tu pořád.
A jemně propojuje tělo i psychiku.
Návrat k dechu neznamená dechová cvičení.
Může to být jen:uvědomění si nádechu a výdechuzpomalenípocit, že se něco v těle uvolňuje
Dech je často první most mezi:
„Jsem vyčerpaná“
a
„Cítím se o kousek víc tady.“
Když se pohyb stane domovem, ne úkolem
Možná zjistíš, že:se hýbeš častěji, ale méně intenzivněse tělo uklidňuje místo vyčerpánímizí vnitřní tlak „měla bych víc“
To není regres.
To je změna vztahu k pohybu.
A ten vztah může být pevnější než jakýkoli plán.
Neexistuje jedna správná míra
Některé dny je pohyb:krátkýtichýsotva viditelný
Jiné dny přijde chuť na víc.
Ani jedno není lepší.
Obě polohy patří do přirozeného rytmu.
Tělo není stroj.
A pohyb není úkol k odškrtnutí.
Pokud dnes nemáš energii
Nemusíš si to vyčítat.
Nemusíš to „dohánět“.
Možná dnes nepotřebuješ cvičení.
Možná potřebuješ kontakt – se zemí, dechem, sebou.
A i to je pohyb.
Pohyb nemusí být cesta pryč od únavy.
Může být cestou blíž k sobě.